Velké loubí

Míla a Velké loubí

Po Velkém loubí se podle pamětníků Míla Doleželová a Jiří Mareš často a rádi procházeli. Zároveň z těchto míst čerpali inspiraci pro svá umělecká díla. V prostorách loubí je možné posedět a pokochat se atmosférou místa.

Velké loubí

Podloubí vede kolem téměř celého náměstí a patří mezi nejdelší podloubí v České republice. Je považováno za jeden ze symbolů Telče.

Velké loubí je označení pro levou stranu náměstí, pokud se díváte od zámku. Tato část je tvořena řadou měšťanských domů. Začátek Velkého loubí se nachází u budovy Základní umělecké školy a městské knihovny, která slouží také jako vstup do Telčského podzemí. Konec Velkého loubí je u domu číslo 44, vedle stávajícího hotelu Celerin.

Na protější straně náměstí se nachází tzv. Malé loubí, které společně s Velkým loubím lemuje telčské náměstí. Malé loubí je také tvořeno měšťanskými domy a přispívá k charakteristické atmosféře a architektuře tohoto historického místa.

Původně gotické měšťanské domy v Telči, které byly postaveny v polovině 14. století, prošly v průběhu jejich historie různými přestavbami a úpravami. Od poloviny 16. století, za vlády Zachariáše z Hradce, a s pomocí povolaných italských mistrů, byly tyto domy přestavěny v renesančním stylu.
Během této přestavby byla také přistavěna podloubí s půlkruhovými arkádami, které dodalo domům charakteristický vzhled a sloužilo jak jako prostor pro procházky a obchodní aktivity, tak i jako ochrana před povětrnostními vlivy. V této době byly také přidány městské štíty, které jsou typické pro renesanční architekturu.

Postupem času se na měšťanských domech v Telči projevily i prvky dalších stavebních slohů, zejména baroka. Barokní vliv je viditelný ve zdobných prvky na fasádách, jako jsou reliéfy, štukové detaily a rozmanité ozdobné prvky.

Díky kombinaci gotických, renesančních a barokních prvků se měšťanské domy v Telči staly nejen funkčními obytnými budovami, ale také významnými architektonickými památkami, které přispívají k unikátní atmosféře historického centra města.